středa 13. dubna 2011

-- Původ našich příjmení --


Jméno si člověk nevybírá - příjmení však už vůbec ne.. Kolikrát už Vás jistě napadlo: ,,Proč se jmenuji zrovna takhle?"..
Na rozdíl od křestních jmen, které mají dlouholetou tradici, historie našich příjmení je poměrně krátká. Mezi nejstarší křestní jména patří (jak si mnozí pamatují z dějepisu) např. Jan, Petr a jiná křesťanská jména, která sahají až do dob ještě před středověkem. Postupem času ale lidí přibývalo a mnohdy se stávalo, že se ve vsi objevili minimálně dva Petrové, Honzové atd.. (v této době ostatně rozmanitost jmen nebyla tak veliká jako dnes). Museli se tedy tito jmenovci od sebe nějak rozlišit. Nejprve se používali různé přezdívky, nadávky a prostě to, co dotyčného nejvíce vystihovalo. S vznikem příjmení přispěl i císař Josef II., který v roce 1786 vydal Patent o dědické posloupnosti - to znamenalo, že se jména nesmí měnit (jak tomu doposud bylo) a dítě bude jméno dědit po otci.
V českém jazyce je nejvíce jmen odvozeno právě z jmen křestních (celá jedna třetina), nejčastěji opět ze jména Jan se odvodil Janek, Janoušek, Janíček, Janeček, Janovský a další. V němčině toto jméno znamená Hans - tím pádem tu máme Hanzelka, Hanzlík,.. Spousta jmen je přejatá z němčiny, tomu zapříčinily i některé události, které opět známe z dějepisu.
U některých jmen bohužel původ vypátrat nelze. Buďto pocházejí ze slov dávno zapomenutých a nebo je čas tak zkomolil, že i výslovnost už je jiná (např. John - může se přečíst anglicky jako "džon" nebo také normálně česky). I v dnešní době se příjmení dost mění. Stačí úprava pravopisu, počeštění a nebo převzetí jména po nějakém cizinci.
Při hledání původu svého příjmení se jména rozdělují do několika skupin:

1. Velikou část příjmení tvoří jména podle duševních nebo tělesných vlastností původního nositele (Dlouhý, Zrzavý, Rychlý, Malý..). Do této skupiny patří i "zvířecí" jména (Straka, Vlk, Sojka, Liška,..) - pan Sojka byl podle všeho třeba zloděj, pan Liška byl zase bystrý atd.
2. Další skupina jsou příjmení z povolání (Tesař, Kovář, Sedlák,..).
3. Místo původu zde také hraje roli. Patří sem např. Novák (nejspíše přišel do vsi
jako nový), Pražák (původem z Prahy),..
4. Podobně vznikala i jména z místa pobytu (Podskalský, Zarybný, Podlesák,..).
Objevují se zde např. i jména domů (Vodsloň - nositel asi bydlel v domě U Slona,..)
5. Další početná skupina je skupina příjmení odvozená od slovesa. Jména jako
Utíkal, Zapletal, Chvátavý, Neplatil,.. jsou nám jistě povědomá.
6. Takový Fisher zase kopíruje význam z cizích jazyků (v němčině rybář).
7. A samozřejmě největší skupinou jsou již zmíněná příjmení původem z křestních
jmen (Petřík, Peterka, Petroňský,..). Takových jmen je opravdu skoro tisíc.



Každé jméno je původem zajímavé. Nevybereme si ho, ale žijeme s ním minimálně půlku života, poukazuje na náš původ - buďme tedy na své jméno hrdí.