Jméno si člověk
nevybírá - příjmení však už vůbec ne.. Kolikrát už Vás
jistě napadlo: ,,Proč se jmenuji zrovna takhle?"..
Na rozdíl od křestních
jmen, které mají dlouholetou tradici, historie našich příjmení
je poměrně krátká. Mezi nejstarší křestní jména patří (jak
si mnozí pamatují z dějepisu) např. Jan, Petr a jiná křesťanská
jména, která sahají až do dob ještě před středověkem.
Postupem času ale lidí přibývalo a mnohdy se stávalo, že se ve
vsi objevili minimálně dva Petrové, Honzové atd.. (v této době
ostatně rozmanitost jmen nebyla tak veliká jako dnes). Museli se
tedy tito jmenovci od sebe nějak rozlišit. Nejprve se používali
různé přezdívky, nadávky a prostě to, co dotyčného nejvíce
vystihovalo. S vznikem příjmení přispěl i císař Josef II.,
který v roce 1786 vydal Patent o dědické posloupnosti - to
znamenalo, že se jména nesmí měnit (jak tomu doposud bylo) a dítě
bude jméno dědit po otci.
V českém jazyce je
nejvíce jmen odvozeno právě z jmen křestních (celá jedna
třetina), nejčastěji opět ze jména Jan se odvodil Janek,
Janoušek, Janíček, Janeček, Janovský a další. V němčině
toto jméno znamená Hans - tím pádem tu máme Hanzelka,
Hanzlík,.. Spousta jmen je přejatá z němčiny, tomu
zapříčinily i některé události, které opět známe z dějepisu.
U některých jmen
bohužel původ vypátrat nelze. Buďto pocházejí ze slov dávno
zapomenutých a nebo je čas tak zkomolil, že i výslovnost už je
jiná (např. John - může se přečíst anglicky jako "džon"
nebo také normálně česky). I v dnešní době se příjmení dost
mění. Stačí úprava pravopisu, počeštění a nebo převzetí
jména po nějakém cizinci.
Při hledání původu
svého příjmení se jména rozdělují do několika skupin:
1. Velikou část
příjmení tvoří jména podle duševních nebo tělesných
vlastností původního nositele (Dlouhý, Zrzavý, Rychlý,
Malý..). Do této skupiny patří i "zvířecí"
jména (Straka, Vlk, Sojka, Liška,..) - pan Sojka byl podle
všeho třeba zloděj, pan Liška byl zase bystrý atd.
2. Další
skupina jsou příjmení z povolání (Tesař, Kovář,
Sedlák,..).
3. Místo původu
zde také hraje roli. Patří sem např. Novák (nejspíše
přišel do vsi
jako nový), Pražák
(původem z Prahy),..
4. Podobně
vznikala i jména z místa pobytu (Podskalský, Zarybný,
Podlesák,..).
Objevují se zde např.
i jména domů (Vodsloň - nositel asi bydlel v domě U
Slona,..)
5. Další
početná skupina je skupina příjmení odvozená od slovesa. Jména
jako
Utíkal, Zapletal,
Chvátavý, Neplatil,.. jsou nám jistě povědomá.
6. Takový
Fisher zase kopíruje význam z cizích jazyků (v němčině
rybář).
7. A samozřejmě
největší skupinou jsou již zmíněná příjmení původem z
křestních
jmen (Petřík,
Peterka, Petroňský,..). Takových jmen je opravdu skoro tisíc.
Každé jméno je
původem zajímavé. Nevybereme si ho, ale žijeme s ním minimálně
půlku života, poukazuje na náš původ - buďme tedy na své jméno
hrdí.
